12. 7. Bořek

Zítra: Markéta
Drobečková navigace

Úvod > Občan a obec > Památky a zajímavosti

Památky a zajímavosti

Obec Miroslavské Knínice se nachází v severní části okresu Znojmo, od města Znojma je vzdálena 29 km severovýchodně, od Moravského Krumlova je 7 km jižně.
 
Katastrální území obce má rozlohu 863,1 ha. Svými katastrálními hranicemi sousedí Miroslavské Knínice na jihu s Miroslaví, na západě s Kadovem, na severu s Lesonicemi a na východě s Bohuticemi, Našiměřicemi a Suchohrdly.

Zájmové území leží na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého nížinného úvalu. Relief katastru má v severní části ráz členité vrchoviny a v jižní části ploché sníženiny. Katastrální území se svažuje jihovýchodním směrem, od velkého komplexu Bohutického a Lesonického lesa, který zasahuje do severní části k.ú. Údolí Našiměřického potoka prochází středem katastru od západu k jihovýchodu. Převážná část katastru je zemědělsky obhospodařovanou krajinou.

Vrcholy Lesonického lesa dosahují v severní části 360 - 370 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj k.ú. 238 m n.m.

Obec Miroslavské Knínice leží ve střední části zájmového území v údolí Našiměřického potoka v nadmořské výšce 280 - 320 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj obce v údolí toku a nejvýše je situovaný severozápadní okraj se zemědělskou farmou.
Východní částí k.ú. prochází železniční trať Brno - Hrušovany n.Jevišovkou.

Struktura půdního fondu

Celková výměra 863 ha
z toho  
Orná půda 657 ha
Vinice  7 ha
Zahrady 6 ha
Ovocné sady 26 ha
Louky -
Pastviny -
Zemědělská půda celkem 697 ha
   
Lesní půda 116 ha
Vodní plochy 2 ha
Zastavěné plochy 11 ha
Ostatní plochy 41 ha

Zájmovým územím procházejí silnice
III/4136 Mor.Krumlov - Miroslavské Knínice - Suchohrdly
III/4137 Miroslavské Knínice - Miroslav

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Geologické poměry

Geologické podloží tvoří převážně hlubinné vyvřeliny, hlavně diority a giotitické granodiority, ve sníženinách miocenní jíly a slíny. Časté jsou překryvy spraší a sprašových hlín, charakteristicky členěné hlubokými stržemi.

Klimatické poměry

Jižní část náleží do teplé oblasti T 2, jihovýchodní okraje do ještě teplejší a sušší oblasti T 4 (nejsušší a nejteplejší klimatické oblasti ČR). Jižní svahy mají extrémně suché a teplé mezoklima. Průměrná roční teplota v zájmovém území je 8,6 oC, roční úhrn srážek činí 499 mm.

Hydrologické poměry

Zájmové území leží při rozvodí Dyje a Rokytné a je pramennou oblastí Našiměřického potoka, který má v katastru charakter občasného toku. V obci jsou vodní zdroje místního významu.

Půdní poměry

Převládá mozaikové střídání hnědých půd nasycených a ve sprašových překryvech jsou nejčastěji hnědozemě. Pouze na jihu a na východních okrajích se uchovaly černozemní půdy. Členitý reliéf podmiňuje výrazné lokální rozdíly v hloubce a zrnitosti půd a také v jejich vlhkostním režimu.

URBANISTICKÁ STRUKTURA A ARCHITEKTURA

Historický vývoj

První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1262, kdy vesnice, tvrz, dvůr i fara patřily Jaroslavovi z Knínic. V průběhu let až do poloviny 19. století byla obec v držení různých šlechtických rodů. K nejznámějším patřil majitel Krumlova Beneš, Jan z Lichtenburka a Bítova, Václav z Lomnice, majitel Náměště, dále Jan z Žerotína, hrabě z Haugvic a hrabě Mitrovský. V roce 1869 chudnoucí šlechta prodala panství majitelům cukrovaru v Modřicích a pak až do první světové války byli vlastníky různí další bohatí rakouští měšťané.

Obec leží 6 km jižně od Moravského Krumlova v dolině s nadmořskou výškou 318 m. Dvoupatrový zámek má dvě křídla tvořící obdélníkové nádvoří.

Fara byla v obci již ve 14. století. Jejími patrony byli majitelé panství. V roce 1480 kněz faru opustil, záležitost byla dlouho řešena církevními orgány a od roku 1625 již není obsazována. Svátosti přijížděli udílet jezuité z Bohutic. Kostel sv. Mikuláše byl v roce 1655 přifařen k Miroslavi a v roce 1802 hraběnkou Daunovou opraven. Původní hřbitov kolem kostela byl na konci 18. století zrušen.

Škola byla založena koncem 18. století. Nová jednotřídní škola byla vybudována v roce 1835 a v roce 1888 přestavbou poschodí rozšířena na dvoutřídní. Školní knihovna byla založena v roce 1872, od roku 1888 zde byla vedena Pamětní kniha obce. Obecní knihovna fungovala od roku 1892.

Sídelní struktura

Původní zástavba zemědělskými usedlostmi vznikla v údolí po obou březích
Našiměřického potoka, souběžně s tokem ve směru východ - západ. Na pravém břehu, na úpatí svahu se vytvořila jednostranná zástavba podél cesty k Suchohrdlům a na levém břehu ulice obestavěná podél severní strany s menší obdélníkovou návsí. Na náves ústilo 7 ulic, uprostřed návsi býval rybníček. Grunty byly ve čtyřech hlavních ulicích vedoucích proti sobě na náves. Chalupy byly ve třech postraních uličkách a na dvou pahorcích - severně na Výhoně a jižně na Větrníku. Před grunty byly předzahrádky a žudry. Grunty byly stavěny okapem souběžně s cestou, měly středem vedenou chodbu, po každé straně světnici, za jednou byla kuchyň a za druhou komora, hospodářská stavení se připojovaly ke kuchyni, nebo ke komoře, za dvorem byla zahrada. Členění pozemků bylo pravidelné severojižním směrem.

V západní části, na mírném jižním svahu byla tvrz přestavěná později na zámek. Mezi zámkem a vsí byl založen zámecký park, jehož součástí byl kostel sv.Mikoláše se hřbitovem, hřbitov byl později zrušen a nový založen na jihozápadním okraji vsi.
 Původní zástavba zemědělských usedlostí je většinou přízemní se sedlovými střechami situovanými hřebeny souběžně se silnicí.

Severní a jižní část obce byla postupně přestavována. Jižně na pahorku jsou domky přestavěny a jsou částečně využívány jako rekreační chalupy. V severní části obce je kompaktní uliční řadová zástavba, která je postupně přestavována. Silnice ke Krumlovu procházející středem obce severojižním směrem a silnice k Miroslavi vybíhající jižním směrem tvoří osu obce. Podél silnice v severní části vznikla nová zástavba řadových domů a novostavby samostatně stojící, novostavby jsou rovněž podél cesty k zemědělské farmě.

Nová výstavba rodinných domů je zejména v severní části obce, v současné době je výstavba zaměřena na přestavby, dostavby proluk, rekonstrukce a modernizace stávající zástavby. Výstavba je do dvou podlaží se sedlovými střechami.

Budova školy byla postavena severně na pahorku na Výhoně. Ve středu obce byla postavena prodejna a hostinec Jednoty a hasičská zbrojnice. V parku byla vybudována požární nádrž. Severně od obce bylo vybudováno hřiště na kopanou.
 
ZD Miroslav, farma Miroslavské Knínice je situována západně od obce.
Hospodářské budovy původního velkostatku situované západně zámku jsou přestavovány firmou Irel s.r.o., se záměrem využití pro výrobu kosmetiky.
Mezi obcí a farmou je situováno zahradnictví.

Kulturní hodnoty území

V obci Miroslavské Knínice jsou registrovány prohlášené kulturní památky:

  • 6571 zámek v parku u obce
  • 6572 hlavice v zámeckém parku
  • 6573 park u zámku
  • 6274 filiální kostel sv.Mikuláše v parku u zámku
  • 6275 socha sv.Jana Nepomuckého v obci

Součástí kulturních a civilizačních hodnot jsou i archeologické památky (archeologické nálezy). Na území obce je možno za současného stavu poznatků doložit osídlení již z mladší doby kamenné (neolitu). Prokázáno je osídlení z doby bronzové, železné, římského období, na katastru je známo i sídliště z doby hradištní, vrcholně středověké vesnice (13.-15.stol.) a tvrze.

Archeologické nálezy na k.ú. Miroslavské Knínice s přesnou lokalizací:

1.poloha:  bývalá obecní cihelna

a) druh nálezu: sídliště

datování, kultura: neolit: kultura s lineární, vypíchanou a moravskou malovanou keramikou

b) druh nálezu: sídliště

datování, kultura: doba bronzová: kultura únětická, skupina věteřovská

c) druh nálezu: sídliště

datování, kultura: starší doba železná: kultura horákovská; mladší doba železná: kultura laténská

d) druh nálezu: sídliště

datování, kultura: starší doba římská

e) druh nálezu: sídliště

datování, kultura: doba hradištní: kultura slovanská

2.poloha:  kopec "Akácie"

druh nálezu: sídliště

datování, kultura: mladší doba železná: kultura laténská

3. poloha: intravilán

a) druh nálezu: vesnice

datování:  14.-15.stol. (1.zmínka r.1349)

b) druh nálezu: tvrz (v místě dnešního zámku)

datování:  14.-16.stol. (od r.1364)

Archeologické nálezy na k.ú. Miroslavské Knínice bez přesné lokalizace

a) druh nálezu: ojedinělé nálezy kamenné broušené industrie

datování:  mladší doba kamenná (neolit)

b) druh nálezu: bronzový depot

datování, kultura: oba bronzová: kultura únětická

Funkční uspořádání území - současný stav

Z hlediska funkčního využití tvoří většinu zastavěné plochy sídla obytná zóna, a to plochy pro bydlení a funkční plochy spojené s funkcí obytné zóny - plochy občanského vybavení, plochy pro sport, plochy pro dopravu a plochy veřejné zeleně.

Základní občanské vybavení je soustředěno v centru obce, na návsi (hasičská zbrojnice, prodejna a hostinec Jednoty), v zámeckém areálu: v budově zámku (obecní úřad, sál, knihovna) v zámeckém parku (kostel sv.Mikuláše, požární nádrž), u zámeckého parku (občerstvení), na severozápadním okraji obce (hřiště na kopanou).

Plochy pro bydlení ve střední části obce tvoří původní zemědělské usedlosti, s obytnou uliční částí a bočním křídlem hospodářských příslušenství. Hospodářská příslušenství jsou částečně přestavovány na obytné plochy, stodoly byly částečně asanovány, částečně jsou využívány pro drobnou zemědělskou výrobu. Na obytné objekty s jejich hospodářskými příslušenstvími navazují plochy zahrad.

Plochy pro bydlení na pahorku "Na Větrníku" na jižním okraji obce tvoří zástavba bývalých chalup, přestavěná a modernizovaná, částečně využívaná pro rekreaci.

Plochy pro bydlení v severní části obce na pahorku "Na Výhoně" tvoří pravoúhlá kompaktní řadová zástavba, která se postupně přestavuje a modernizuje, v severozápadní části obce podél silnice a podél komunikace k farmě je novodobá výstavba,  řadových  a samostatně stojících domů.

Nová zástavba v severní části obce a dostavby proluk v obci je izolovanými domy v zahradách. Přestavby a dostavby proluk v obci jsou do dvou podlaží.

Obec je obklopena plochami zahrad, sadů, vinic a drobné držby. Západně od obce je areál zámeckého parku a zemědělská farma. Západní a jižní část katastru tvoří plochy orné půdy. Údolí Našiměřického potoka, který pramení západně od obce, se táhne jihovýchodním směrem, strmé břehy jsou zalesněny, jihovýchodně cca 2 km od obce je na toku rybník Suchánek, který je k využit k chovu ryb. Plochy orné půdy zemědělské velkovýroby zaujímají většinu katastru.

Bohutický a Lesonický les zaujímá plochu při severní hranici, po hřebenu se táhne pás lesů až k rybníku Suchánek.       

OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND

Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 dle Českého statistického úřadu  a informace Obecního úřadu Miroslavské Knínice v roce 2000.

Obyvatelstvo

Podle Obecního úřadu Miroslavské Knínice je v roce 2004 v Miroslavských Knínicích 328 obyvatel.

Trvale bydlící obyvatelstvo (dle sčítání v r. 1991)
celkem muži ženy ženy v %
338 171 167 49,40

 

Bydlící obyvatelstvo podle pohlaví, stavu a věku
věk muži ženy celkem v %
0-14 26 23 49 14,50
Produktivní 111 86 197 58,28
Poproduktivní 34 58 92 27,22
Celkem 171 167 338 100%

 

Vývoj počtu obyvatel
rok počet obyvatel
1970 484
1980 440
1991 338

Počet obyvatel v obci od roku 1970 klesal, od r.1990 se projevuje stagnace. Do výhledu k návrhovému roku 2010 se předpokládá vzhledem ke zlepšujícímu se vybavení, technické infrastruktuře, možnosti výstavby,  podnikatelským aktivitám v obci a tedy větší možnosti zaměstnání v místě, zachování současného počtu obyvatel 328.

Zaměstnanost, osoby ekonomicky aktivní
celkem muži  ženy z toho vyjíždějící mimo obec v %
170 99 71 134 78,8

 

Rozdělení ekonomicky aktivních osob podle odvětví
dělníci 78
zaměstnanci 41
členové ZD 44
v zem. a les 54
v průmyslu 61
ve stavebnictví 10
v ostatních odvětvích 37

Pracovní příležitosti v místě poskytuje:

  • ZOD Miroslav
  • Irel s.r.o.
  • Obecní úřad
  • Prodejny
  • Hostince
  • Služby

Domovní a bytový fond, bydlení a bytová zástavba

V roce 1991 bylo v Miroslavských  Knínicích dle sčítání lidu, domů a bytů
Obydlené domy 119
z toho rodinné domy 119
Neobydlené domy 31
Nevyčleněné chalupy   0
Objekty individuální rekreace 8
z toho rekreační chaty a domy 0
z toho vyčleněné chalupy 8
Obydlené byty 123 
Neobydlené byty 32
z toho k rekreaci 0

 

Vývoj domovního a bytového fondu
rok trvale obydlené domy trvale obydlené byty
1970 152 165
1980 139 151
1991 119 123

Průměrné počty na jeden trvale obydlený byt

  • osoby: 2,75
  • obytné místnosti: 3,20m2
  • obytné plochy: 53,6m2

Stáří bytového fondu

  • Bytů postavených - do roku 1919 je v Miroslavských Knínicích 83, t.j. 67,5%
  • bytů postavených - v letech 1920 - 1970 je 33
  • bytů postavených - v letech 1971 - 1991 je 7
        

REKREACE, CESTOVNÍ RUCH A LÁZEŇSTVÍ

Územní podmínky pro rekreaci místního významu

Pro rekreaci v místě slouží sportovní areál, hřiště na kopanou, požární nádrž se šatnami v zámeckém parku v obci, víceúčelové hřiště, v současné době neudržované situované jihozápadně z budovou zámku.
 
Údolí Našiměřického potoka, který pramení západně od obce, se táhne jihovýchodním směrem, strmé břehy jsou zalesněny, jihovýchodně cca 2 km od obce je na toku rybník Suchánek, který je využitý k chovu ryb.

Bohutický a Lesonický les zaujímá plochu při severní hranici, po hřebenu se táhne pás lesů až k rybníku Suchánek.

Územní podmínky pro rekreaci nadmístního významu

V obci je využíváno cca 40 chalup pro rekreační bydlení, z toho je 8 vyčleněných rekreačních  domů. V obci jsou podmínky pro rozvoj agroturistiky, v soukromých objektech původních statků.  

Obcí je vedena regionální cyklotrasa č 50009 Ivančice - Miroslav - Břežany, kde se připojuje na cyklotrasu č. 5008. Tato navazuje v Hrušovanech n.J. na cyklotrasu v rámci programu Greenways - Zelené stezky Praha - Vídeň, která je vedena z Prahy na Tábor, Jindřichův Hradec, Znojmo a Hevlín.

Miroslaví je vedena po silnici III/40014 vinařská stezka s názvem "Znojemská", ze Znojma do Ivančic.

Obec má zařízení, které je možno uplatnit v turistice a cyklistice. Je to obchod se smíšeným zbožím a dva hostince. V zámeckém parku je koupaliště a samotný park po rekonstrukci bude vhodným místem pro odpočinek cykloturistům. V zámku je možno vybudovat i ubytovací zařízení. Orientace na cykloturistiku může být pro obec vhodnou ekonomickou aktivitou.
 
Pro pohyb pěších i cyklistů volnou krajinou je možno použít i další účelové polní cesty zejména obyvateli obce pro krátkodobou místní rekreaci, ale i jako dopravní spojení mezi obcemi při absenci hromadné dopravy. Zpřístupní se tak i lokální cíle jako jsou lesní plochy a nebo vodní nádrže.

Trasy jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci 1:10.000 a jsou převzaty z vydaných map fy Shocart ve spolupráci s Klubem českých turistů.

DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

Silniční doprava

Katastrálním územím obce Miroslavské Knínice prochází silnice:

  • III/4136    Moravský Krumlov - Miroslavské Knínice - Suchohrdly
  • III/4137    Miroslavské Knínice - Miroslav

Obě silnice III. třídy procházejí zástavbou obce a na jejím jižním okraji tvoří křižovatku tvaru "T". V Miroslavi je silnice III/4137 připojena na silnici II/400  Moravské Budějovice - Višňové - Miroslav. Silnice II/408 a III/4136 jsou připojeny na silnici  I/53 Pohořelice - Znojmo jihovýchodně od zájmového území obce.

Železniční síť

Východní části katastru obce (ve vzdálenosti 2,5 km od obce) je vedeno těleso železniční tratě č. 244 Brno - Hrušovany n. Jev. V Hrušovanech. Těleso této tratě křižuje trať č. 246 Břeclav - Znojmo a č. 245 Hevlín - Hrušovany n.Jev. Jedná se o tratě regionálního významu.

Pěší trasy a cyklistické stezky 

Obcí je vedena regionální cyklotrasa č 50009 Ivančice - Miroslav - Břežany, kde se připojuje na cyklotrasu č. 5008. Tato navazuje v Hrušovanech n.J. na cyklotrasu v rámci programu Greenways - Zelené stezky Praha - Vídeň, která je vedena z Prahy na Tábor, Jindřichův Hradec, Znojmo a Hevlín.
Miroslaví je vedena po silnici III/40014 vinařská stezka s názvem "Znojemská", ze Znojma do Ivančic.

Obec má zařízení, které je možno uplatnit v turistice a cyklistice. Jsou to dva obchody smíšeným zbožím, dva hostince, bufet. V zámeckém parku je koupaliště a samotný park po rekonstrukci bude vhodným místem pro odpočinem cykloturistům. 

Trasy jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci 1:10.000 a jsou převzaty z vydaných map fy Shocart ve spolupráci s Klubem českých turistů.

Materiály použité při zpracování textu: Územní plán obce