Obec Miroslavské Knínice se nachází v severní části okresu Znojmo, od města Znojma je vzdálena 29 km severovýchodně, od Moravského Krumlova je 7 km jižně.
Katastrální území obce má rozlohu 863,1 ha. Svými katastrálními hranicemi sousedí Miroslavské Knínice na jihu s Miroslaví, na západě s Kadovem, na severu s Lesonicemi a na východě s Bohuticemi, Našiměřicemi a Suchohrdly.
Zájmové území leží na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého nížinného úvalu. Relief katastru má v severní části ráz členité vrchoviny a v jižní části ploché sníženiny. Katastrální území se svažuje jihovýchodním směrem, od velkého komplexu Bohutického a Lesonického lesa, který zasahuje do severní části k.ú. Údolí Našiměřického potoka prochází středem katastru od západu k jihovýchodu. Převážná část katastru je zemědělsky obhospodařovanou krajinou.
Vrcholy Lesonického lesa dosahují v severní části 360 - 370 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj k.ú. 238 m n.m.
Obec Miroslavské Knínice leží ve střední části zájmového území v údolí Našiměřického potoka v nadmořské výšce 280 - 320 m n.m. Nejníže leží jihovýchodní okraj obce v údolí toku a nejvýše je situovaný severozápadní okraj se zemědělskou farmou.
Východní částí k.ú. prochází železniční trať Brno - Hrušovany n.Jevišovkou.
Celková výměra | 863 ha |
z toho | |
Orná půda | 657 ha |
Vinice | 7 ha |
Zahrady | 6 ha |
Ovocné sady | 26 ha |
Louky | - |
Pastviny | - |
Zemědělská půda celkem | 697 ha |
Lesní půda | 116 ha |
Vodní plochy | 2 ha |
Zastavěné plochy | 11 ha |
Ostatní plochy | 41 ha |
Zájmovým územím procházejí silnice
III/4136 Mor.Krumlov - Miroslavské Knínice - Suchohrdly
III/4137 Miroslavské Knínice - Miroslav
Geologické podloží tvoří převážně hlubinné vyvřeliny, hlavně diority a giotitické granodiority, ve sníženinách miocenní jíly a slíny. Časté jsou překryvy spraší a sprašových hlín, charakteristicky členěné hlubokými stržemi.
Jižní část náleží do teplé oblasti T 2, jihovýchodní okraje do ještě teplejší a sušší oblasti T 4 (nejsušší a nejteplejší klimatické oblasti ČR). Jižní svahy mají extrémně suché a teplé mezoklima. Průměrná roční teplota v zájmovém území je 8,6 oC, roční úhrn srážek činí 499 mm.
Zájmové území leží při rozvodí Dyje a Rokytné a je pramennou oblastí Našiměřického potoka, který má v katastru charakter občasného toku. V obci jsou vodní zdroje místního významu.
Převládá mozaikové střídání hnědých půd nasycených a ve sprašových překryvech jsou nejčastěji hnědozemě. Pouze na jihu a na východních okrajích se uchovaly černozemní půdy. Členitý reliéf podmiňuje výrazné lokální rozdíly v hloubce a zrnitosti půd a také v jejich vlhkostním režimu.
První písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1262, kdy vesnice, tvrz, dvůr i fara patřily Jaroslavovi z Knínic. V průběhu let až do poloviny 19. století byla obec v držení různých šlechtických rodů. K nejznámějším patřil majitel Krumlova Beneš, Jan z Lichtenburka a Bítova, Václav z Lomnice, majitel Náměště, dále Jan z Žerotína, hrabě z Haugvic a hrabě Mitrovský. V roce 1869 chudnoucí šlechta prodala panství majitelům cukrovaru v Modřicích a pak až do první světové války byli vlastníky různí další bohatí rakouští měšťané.
Obec leží 6 km jižně od Moravského Krumlova v dolině s nadmořskou výškou 318 m. Dvoupatrový zámek má dvě křídla tvořící obdélníkové nádvoří.
Fara byla v obci již ve 14. století. Jejími patrony byli majitelé panství. V roce 1480 kněz faru opustil, záležitost byla dlouho řešena církevními orgány a od roku 1625 již není obsazována. Svátosti přijížděli udílet jezuité z Bohutic. Kostel sv. Mikuláše byl v roce 1655 přifařen k Miroslavi a v roce 1802 hraběnkou Daunovou opraven. Původní hřbitov kolem kostela byl na konci 18. století zrušen.
Škola byla založena koncem 18. století. Nová jednotřídní škola byla vybudována v roce 1835 a v roce 1888 přestavbou poschodí rozšířena na dvoutřídní. Školní knihovna byla založena v roce 1872, od roku 1888 zde byla vedena Pamětní kniha obce. Obecní knihovna fungovala od roku 1892.
Původní zástavba zemědělskými usedlostmi vznikla v údolí po obou březích
Našiměřického potoka, souběžně s tokem ve směru východ - západ. Na pravém břehu, na úpatí svahu se vytvořila jednostranná zástavba podél cesty k Suchohrdlům a na levém břehu ulice obestavěná podél severní strany s menší obdélníkovou návsí. Na náves ústilo 7 ulic, uprostřed návsi býval rybníček. Grunty byly ve čtyřech hlavních ulicích vedoucích proti sobě na náves. Chalupy byly ve třech postraních uličkách a na dvou pahorcích - severně na Výhoně a jižně na Větrníku. Před grunty byly předzahrádky a žudry. Grunty byly stavěny okapem souběžně s cestou, měly středem vedenou chodbu, po každé straně světnici, za jednou byla kuchyň a za druhou komora, hospodářská stavení se připojovaly ke kuchyni, nebo ke komoře, za dvorem byla zahrada. Členění pozemků bylo pravidelné severojižním směrem.
V západní části, na mírném jižním svahu byla tvrz přestavěná později na zámek. Mezi zámkem a vsí byl založen zámecký park, jehož součástí byl kostel sv.Mikoláše se hřbitovem, hřbitov byl později zrušen a nový založen na jihozápadním okraji vsi.
Původní zástavba zemědělských usedlostí je většinou přízemní se sedlovými střechami situovanými hřebeny souběžně se silnicí.
Severní a jižní část obce byla postupně přestavována. Jižně na pahorku jsou domky přestavěny a jsou částečně využívány jako rekreační chalupy. V severní části obce je kompaktní uliční řadová zástavba, která je postupně přestavována. Silnice ke Krumlovu procházející středem obce severojižním směrem a silnice k Miroslavi vybíhající jižním směrem tvoří osu obce. Podél silnice v severní části vznikla nová zástavba řadových domů a novostavby samostatně stojící, novostavby jsou rovněž podél cesty k zemědělské farmě.
Nová výstavba rodinných domů je zejména v severní části obce, v současné době je výstavba zaměřena na přestavby, dostavby proluk, rekonstrukce a modernizace stávající zástavby. Výstavba je do dvou podlaží se sedlovými střechami.
Budova školy byla postavena severně na pahorku na Výhoně. Ve středu obce byla postavena prodejna a hostinec Jednoty a hasičská zbrojnice. V parku byla vybudována požární nádrž. Severně od obce bylo vybudováno hřiště na kopanou.
ZD Miroslav, farma Miroslavské Knínice je situována západně od obce.
Hospodářské budovy původního velkostatku situované západně zámku jsou přestavovány firmou Irel s.r.o., se záměrem využití pro výrobu kosmetiky.
Mezi obcí a farmou je situováno zahradnictví.
V obci Miroslavské Knínice jsou registrovány prohlášené kulturní památky:
Součástí kulturních a civilizačních hodnot jsou i archeologické památky (archeologické nálezy). Na území obce je možno za současného stavu poznatků doložit osídlení již z mladší doby kamenné (neolitu). Prokázáno je osídlení z doby bronzové, železné, římského období, na katastru je známo i sídliště z doby hradištní, vrcholně středověké vesnice (13.-15.stol.) a tvrze.
a) druh nálezu: sídliště
datování, kultura: neolit: kultura s lineární, vypíchanou a moravskou malovanou keramikou
b) druh nálezu: sídliště
datování, kultura: doba bronzová: kultura únětická, skupina věteřovská
c) druh nálezu: sídliště
datování, kultura: starší doba železná: kultura horákovská; mladší doba železná: kultura laténská
d) druh nálezu: sídliště
datování, kultura: starší doba římská
e) druh nálezu: sídliště
datování, kultura: doba hradištní: kultura slovanská
druh nálezu: sídliště
datování, kultura: mladší doba železná: kultura laténská
a) druh nálezu: vesnice
datování: 14.-15.stol. (1.zmínka r.1349)
b) druh nálezu: tvrz (v místě dnešního zámku)
datování: 14.-16.stol. (od r.1364)
a) druh nálezu: ojedinělé nálezy kamenné broušené industrie
datování: mladší doba kamenná (neolit)
b) druh nálezu: bronzový depot
datování, kultura: oba bronzová: kultura únětická
Z hlediska funkčního využití tvoří většinu zastavěné plochy sídla obytná zóna, a to plochy pro bydlení a funkční plochy spojené s funkcí obytné zóny - plochy občanského vybavení, plochy pro sport, plochy pro dopravu a plochy veřejné zeleně.
Základní občanské vybavení je soustředěno v centru obce, na návsi (hasičská zbrojnice, prodejna a hostinec Jednoty), v zámeckém areálu: v budově zámku (obecní úřad, sál, knihovna) v zámeckém parku (kostel sv.Mikuláše, požární nádrž), u zámeckého parku (občerstvení), na severozápadním okraji obce (hřiště na kopanou).
Plochy pro bydlení ve střední části obce tvoří původní zemědělské usedlosti, s obytnou uliční částí a bočním křídlem hospodářských příslušenství. Hospodářská příslušenství jsou částečně přestavovány na obytné plochy, stodoly byly částečně asanovány, částečně jsou využívány pro drobnou zemědělskou výrobu. Na obytné objekty s jejich hospodářskými příslušenstvími navazují plochy zahrad.
Plochy pro bydlení na pahorku "Na Větrníku" na jižním okraji obce tvoří zástavba bývalých chalup, přestavěná a modernizovaná, částečně využívaná pro rekreaci.
Plochy pro bydlení v severní části obce na pahorku "Na Výhoně" tvoří pravoúhlá kompaktní řadová zástavba, která se postupně přestavuje a modernizuje, v severozápadní části obce podél silnice a podél komunikace k farmě je novodobá výstavba, řadových a samostatně stojících domů.
Nová zástavba v severní části obce a dostavby proluk v obci je izolovanými domy v zahradách. Přestavby a dostavby proluk v obci jsou do dvou podlaží.
Obec je obklopena plochami zahrad, sadů, vinic a drobné držby. Západně od obce je areál zámeckého parku a zemědělská farma. Západní a jižní část katastru tvoří plochy orné půdy. Údolí Našiměřického potoka, který pramení západně od obce, se táhne jihovýchodním směrem, strmé břehy jsou zalesněny, jihovýchodně cca 2 km od obce je na toku rybník Suchánek, který je k využit k chovu ryb. Plochy orné půdy zemědělské velkovýroby zaujímají většinu katastru.
Bohutický a Lesonický les zaujímá plochu při severní hranici, po hřebenu se táhne pás lesů až k rybníku Suchánek.
Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 dle Českého statistického úřadu a informace Obecního úřadu Miroslavské Knínice v roce 2000.
Podle Obecního úřadu Miroslavské Knínice je v roce 2004 v Miroslavských Knínicích 328 obyvatel.
celkem | muži | ženy | ženy v % |
338 | 171 | 167 | 49,40 |
věk | muži | ženy | celkem | v % |
0-14 | 26 | 23 | 49 | 14,50 |
Produktivní | 111 | 86 | 197 | 58,28 |
Poproduktivní | 34 | 58 | 92 | 27,22 |
Celkem | 171 | 167 | 338 | 100% |
rok | počet obyvatel |
1970 | 484 |
1980 | 440 |
1991 | 338 |
Počet obyvatel v obci od roku 1970 klesal, od r.1990 se projevuje stagnace. Do výhledu k návrhovému roku 2010 se předpokládá vzhledem ke zlepšujícímu se vybavení, technické infrastruktuře, možnosti výstavby, podnikatelským aktivitám v obci a tedy větší možnosti zaměstnání v místě, zachování současného počtu obyvatel 328.
celkem | muži | ženy | z toho vyjíždějící mimo obec | v % |
170 | 99 | 71 | 134 | 78,8 |
dělníci | 78 |
zaměstnanci | 41 |
členové ZD | 44 |
v zem. a les | 54 |
v průmyslu | 61 |
ve stavebnictví | 10 |
v ostatních odvětvích | 37 |
Pracovní příležitosti v místě poskytuje:
Obydlené domy | 119 |
z toho rodinné domy | 119 |
Neobydlené domy | 31 |
Nevyčleněné chalupy | 0 |
Objekty individuální rekreace | 8 |
z toho rekreační chaty a domy | 0 |
z toho vyčleněné chalupy | 8 |
Obydlené byty | 123 |
Neobydlené byty | 32 |
z toho k rekreaci | 0 |
rok | trvale obydlené domy | trvale obydlené byty |
1970 | 152 | 165 |
1980 | 139 | 151 |
1991 | 119 | 123 |
Průměrné počty na jeden trvale obydlený byt
Stáří bytového fondu
Pro rekreaci v místě slouží sportovní areál, hřiště na kopanou, požární nádrž se šatnami v zámeckém parku v obci, víceúčelové hřiště, v současné době neudržované situované jihozápadně z budovou zámku.
Údolí Našiměřického potoka, který pramení západně od obce, se táhne jihovýchodním směrem, strmé břehy jsou zalesněny, jihovýchodně cca 2 km od obce je na toku rybník Suchánek, který je využitý k chovu ryb.
Bohutický a Lesonický les zaujímá plochu při severní hranici, po hřebenu se táhne pás lesů až k rybníku Suchánek.
V obci je využíváno cca 40 chalup pro rekreační bydlení, z toho je 8 vyčleněných rekreačních domů. V obci jsou podmínky pro rozvoj agroturistiky, v soukromých objektech původních statků.
Obcí je vedena regionální cyklotrasa č 50009 Ivančice - Miroslav - Břežany, kde se připojuje na cyklotrasu č. 5008. Tato navazuje v Hrušovanech n.J. na cyklotrasu v rámci programu Greenways - Zelené stezky Praha - Vídeň, která je vedena z Prahy na Tábor, Jindřichův Hradec, Znojmo a Hevlín.
Miroslaví je vedena po silnici III/40014 vinařská stezka s názvem "Znojemská", ze Znojma do Ivančic.
Obec má zařízení, které je možno uplatnit v turistice a cyklistice. Je to obchod se smíšeným zbožím a dva hostince. V zámeckém parku je koupaliště a samotný park po rekonstrukci bude vhodným místem pro odpočinek cykloturistům. V zámku je možno vybudovat i ubytovací zařízení. Orientace na cykloturistiku může být pro obec vhodnou ekonomickou aktivitou.
Pro pohyb pěších i cyklistů volnou krajinou je možno použít i další účelové polní cesty zejména obyvateli obce pro krátkodobou místní rekreaci, ale i jako dopravní spojení mezi obcemi při absenci hromadné dopravy. Zpřístupní se tak i lokální cíle jako jsou lesní plochy a nebo vodní nádrže.
Trasy jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci 1:10.000 a jsou převzaty z vydaných map fy Shocart ve spolupráci s Klubem českých turistů.
Katastrálním územím obce Miroslavské Knínice prochází silnice:
Obě silnice III. třídy procházejí zástavbou obce a na jejím jižním okraji tvoří křižovatku tvaru "T". V Miroslavi je silnice III/4137 připojena na silnici II/400 Moravské Budějovice - Višňové - Miroslav. Silnice II/408 a III/4136 jsou připojeny na silnici I/53 Pohořelice - Znojmo jihovýchodně od zájmového území obce.
Východní části katastru obce (ve vzdálenosti 2,5 km od obce) je vedeno těleso železniční tratě č. 244 Brno - Hrušovany n. Jev. V Hrušovanech. Těleso této tratě křižuje trať č. 246 Břeclav - Znojmo a č. 245 Hevlín - Hrušovany n.Jev. Jedná se o tratě regionálního významu.
Obcí je vedena regionální cyklotrasa č 50009 Ivančice - Miroslav - Břežany, kde se připojuje na cyklotrasu č. 5008. Tato navazuje v Hrušovanech n.J. na cyklotrasu v rámci programu Greenways - Zelené stezky Praha - Vídeň, která je vedena z Prahy na Tábor, Jindřichův Hradec, Znojmo a Hevlín.
Miroslaví je vedena po silnici III/40014 vinařská stezka s názvem "Znojemská", ze Znojma do Ivančic.
Obec má zařízení, které je možno uplatnit v turistice a cyklistice. Jsou to dva obchody smíšeným zbožím, dva hostince, bufet. V zámeckém parku je koupaliště a samotný park po rekonstrukci bude vhodným místem pro odpočinem cykloturistům.
Trasy jsou vyznačeny ve výkresové dokumentaci 1:10.000 a jsou převzaty z vydaných map fy Shocart ve spolupráci s Klubem českých turistů.
Materiály použité při zpracování textu: Územní plán obce
Vytvořte si vlastní webové stránky zdarma na doméně www.miroslavske-kninice.cz
Registrujte se zdeMiroslavské Knínice 1, 671 72 Miroslavské Knínice
Úřední hodiny
Po, St8.00-12.30, 13.00-18.00
Pá8-12.30