23. 5. Vladimír

Zítra: Jana
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie > Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše

V polovině 11. století zřídil český kníže Břetislav pro své syny údělná knížectví a Znojemsko obdržel Konrád. Snad již tehdy držela Knínice znojemská kněžna jako svůj věnný majetek a odtud pochází i název osady. Roku 1182 císař Bedřich povýšil Moravu na markrabství, které se rozdělilo na sedm krajů. Do znojemského kraje byly začleněny i Knínice jako samostatné panství, jehož střediskem byla tvrz na místě dnešního zámku.
  Jako první známý majitel je uváděn r.1270 Jaroslav z Knínic. Přibližně v této době byl nedaleko tvrze vystavěn v raně gotickém slohu kostelík sv. Mikuláše.
  Až do roku 1947 se vystřídalo na knínickém zámku 57 majitelů. Kupříkladu od roku 1672 plných 60 let spravoval knínické panství Jan Filip Verdenberg.

Ten se sice často dostával do sporu s poddanými, byl však znám také jako šlechtic příznivě nakloněný umění a již z počátku jeho vlády pochází sanktusníkový zvon v knínickém kostele, který byl v roce 1677 ulit ke cti sv.Mikuláše.
  Přibližně v roce 1720 zahájil stavební úpravy zámku a jednotlivé místnosti byly vybaveny novým mobiliářem. Interiér byl upraven pro celou hraběcí rodinu, která zde pobývala v letních měsících. Verdenberg přistoupil rovněž k úpravám hospodářského zázemí, nechal vybudovat dobytčí stáje a nové zastřešení bylo provedeno na budově sýpky.
  Za zmínku stojí majitelka z let 1801-1803 Marie Antonie, hraběnka z Daunu, která nechává důkladně opravit kostelík a tento je vybaven novými lavicemi a kvádrovou dlažbou. Smlouvou z 2.února 1809 přešly Knínice do rukou svobodného pána Emanuela Bartensteina, který vzápětí vyvinul iniciativu směřující k harmonizaci zámeckého areálu s dobovým vkusem. Již v roce 1810 byl zrušen dosavadní hřbitov obklopující kostel. Nový hřbitov byl založen na okraji obce. V okolí zámku tak došlo k zásadním terénním změnám.Právě v této době zde vzniká nový přírodně krajinářský park. Někdy mezi léty 1809 -1838 byly zřejmě také provedeny klasicistní úpravy zámecké budovy. Poslední z rodu Bartensteinů umírá v roce 1866, někteří členové rodu jsou pohřbeni na knínickém hřbitově, kde jsou dodnes zachovány rodinné empírové náhrobky.
   Vymřením Bartensteinů se v Knínicích definitivně uzavřela dějinná etapa, kdy zdejší zámek vlastnila šlechta.
 
Na prahu nového milénia se zámek nacházel v žalostném stavu, chátrající střechou docházelo k zatékání a následnému propadnutí části stropu. V roce 1999 se obecní úřad rozhodl zbídačenému komplexu pomoci a uvolnil z rozpočtu částku 3 mil. Kč na provedení rozsáhlé rekonstrukce zámecké střechy.
  V současnosti celý zámecký komplex čeká na vhodné využití.